|
Příběh o amerických pilotech zvaných Tuskegee Airmen odehrávající se za druhé světové války. Nešlo o jen tak ledajakou jednotku, ale útvar složený z Afroameričanů, což v tehdejší době bylo pro většinu lidí pohoršující. Prvního kurzu se v červenci 1941 účastnilo třináct kadetů. V příštích čtyřech letech byli letci vysláni na více než patnáct tisíc bojových misí po Evropě a severní Africe.
|
|
Píše se rok 1942. Druhá světová válka. Americké vojenské námořnictvo prožívá peklo v podobě útoků německých ponorek s jejich nevyzpytatelným "Enigma codem". Posádka USS-33 byla nečekaně povolána do akce, protože spojenecké síly objevily německou ponorku U-571, která byla poničena předchozím útokem. Posláním Američanů je teď vniknout do německé ponorky, najít na palubě dešifrovací přístroj a neprozradit Němcům, že se dostal do cizích rukou. Jenže samozřejmě nic nejde tak, jak je naplánováno a právě při zpáteční cestě s dekódérem na raft, kterým měl být přístroj dopraven na americkou ponorku, je náhle americká ponorka zasažena. Posádka poručíka Andrewa Tylera (Matthew McConaughey) je nucena vrátit se na poničenou německou U-571 a snažit se přežít v zoufalých podmínkách (bez radiového spojení a jen s jedním torpédem) napadení německou vojenskou válečnou lodí.
|
|
Danny a Rafe jsou od dětských let přáteli a oba si zamilovali letadla a létání. Nerozešli se ani v dospělosti, kdy se oba stali piloty americké armády. V Evropě již zuří válka, ale američtí vojáci zatím tráví mírové dny na svých základnách. Přesto se Rafe, který je starší, přihlásí jako dobrovolník do britských RAF a odchází bojovat do Evropy. Krátce před odchodem se seznámí se zdravotní sestrou Evelyn. Evelyn a její kamarádky se přicházejí pobavit s vojáky z Rafeovy jednotky. Rafe a Evelyn spolu stráví poslední romantický večer. V závěru Rafe přizná Evelyn, že odchází do války. Danny s jednotkou a skupina zdravotních sester jsou převeleni na havajskou základnu Pearl Harbor, kde Evelyn oddaně čeká na každý Rafeův dopis. Jednoho dne je to právě jeho nejlepší přítel Danny, který přináší Evely smutnou zprávu. Rafe byl sestřelen nad mořem a zahynul. Ačkoliv se tomu brání, mezi oběma lidmi, které bolí ztráta přítele, začne vznikat milostné pouto. Zanedlouho spolu Danny a Evelyn stráví noc. Jednoho dne se však před dveřmi Evelyniny ošetřovny objeví Rafe, živý a zdravý. Zraněného pilota totiž vylovili z moře a zachránili francouzští rybáři. Rafe okamžitě pozná, že mezi Dannym a Evelyn vznikl cit. Jeho reakce je tvrdá a odmítavá, večírek na uvítanou skončí rvačkou. Do milostného trojúhelníku však nečekaně vstoupí historické události. 7. prosince 1941 napadlo Japonsko nečekaně základnu Pearl Harbor.
|
|
Na počátku května 1864, za občanské války Severu proti Jihu, uvízne v oblasti zvané Divočina jedna z hlídek michiganské kavalerie. Jejím členem je i mladý voják Unie Jim Rabb. Při jedné z divokých přestřelek Jimova milovaná klisna přivede nečekaně na svět okouzlující nevinné hříbě. Jim dostane příkaz zastřelit ho, ale rozkaz odmítne splnit. Přestože koník svým chováním může ohrozit bezpečí jednotky, vojáci časem začnou věřit, že jim přináší štěstí v boji. Pak ale hříbě i s klisnou ukradne nepřátelský voják a Jim se dá do jeho pronásledování.
|
|
Režie: Don Michael Paul
Hrají: Tom Sizemore, Chad Michael Collins, Vinnie Jones, Dimitri Diatchenko, Neal McDonough, Jürgen Prochnow, Richard Sammel
|
|
Stejně jako vietnamský konflikt v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, tak i současné působení amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu budí kontroverzní reakce. Filmová produkce hollywoodských studií a nezávislých tvůrců se ožehavé tematice začíná po počátečním váhání stále častěji a také výmluvněji věnovat, jak o tom např. svědčí nedávné oscarové vavříny pro drama z násilím sužovaného Bagdádu Smrt čeká všude (2008; režie Kathryn Bigelowová).
Snímek Zredigováno (2007) natočil známý americký režisér Brian De Palma podle skutečného incidentu, s jehož podrobnostmi se seznámil na internetu. Provedl nezbytné úpravy, aby se vyhnul možným právním důsledkům, a ve spolupráci s málo známými herci realizoval působivý příběh americké jednotky, v němž se prolíná několik zdrojů, tvořících dohromady jednolitý obraz násilí, plodícího další násilí. Jako v bludném kruhu sledujeme nesmyslnou smrt těhotné Iráčanky na kontrolním stanovišti, nevinné oběti nastražených bomb, znásilnění patnáctileté dívky a vyvraždění její rodiny, odvetný únos a popravu amerického vojáka. De Palma, proslulý svým okázalým režijním rukopisem, události neukazuje jako v konvenčním dramatu, ale skládá je dohromady z videodeníku jednoho z vojáků, reportážních záběrů místní televize, záznamů bezpečnostních kamer a dokonce z výseků fiktivního francouzského dokumentu. Film nenabízí žádná řešení, jen upozorňuje na to, co se tu děje. A není to nic veselého. Snímek, který upomíná na starší De Palmovo dílo Oběti války (1989), byl vyznamenán Cenou za režii na MFF v Benátkách.
|
|
Jak už to tak bývá, na začátku jejich vztahu sehrála obrovskou roli náhoda. Bez ní by se pravděpodobně nepotkali, natolik odlišné bylo jejich zázemí. John Tyree (Channing Tatum) slouží u Zelených baretů, speciální jednotky americké armády, a do rodné Jižní Karolíny ho přivedl opušťák, během něhož si chce odpočinout od stresu z neustálé bojové pohotovosti a také strávit nějaký čas s otcem. Idealistická studentka Savannah Curtis (Amanda Seyfried) si tu pro změnu užívá prázdniny v honosném rodinném sídle. Z nesmělého oťukávání se po dvou společně strávených týdnech vyvinula láska jako trám. Ani jednoho z nich by do té doby nenapadlo, že by si na jiném člověku dokázali vypěstovat takovou závislost. Jenže dovolenka, respektive prázdniny musí jednou skončit. Vídají se jen sporadicky, po 11. září se Johnova vojenská mise na Blízkém Východě neustále prodlužuje. Dobu odloučení musí milenci zmírňovat korespondencí, něžné dotyky nahrazují jen slova z dopisního papíru. Zatímco Savannah má obrovský strach a zoufale čeká na každý další dopis, jenž potvrdí, že je stále naživu, John se trápí, protože neví, zda má upřednostnit touhu po Savannah nebo profesionální odpovědnost vůči své zemi. Vše navíc ještě ztíží nečekaná tragédie, která vztah páru vystaví té největší zkoušce. |
|
Moderně natočené válečné drama se vrací do roku 1944, kdy celý svět s napětím a netrpělivostí očekával vylodění Spojenců v Normandii. Německý důstojník Klaus Müller se účastní těžkých bojů na ruské frontě. Při jedné z bitev je zraněn a po vyléčení je převelen do Normandie, aby sloužil pod polním maršálem Rommelem, jen pár dní před invazí Spojenců. K velkému překvapení zjistí, že jeho dívka Klaudie slouží jako zdravotní sestra v místní nemocnici. Šťastné shledání jim pokazí nebezpečí hrozící nejen od blížících se Spojenců, ale také od velitele gestapa Brahmse, kterému se v den největší invaze v historii snaží uniknout a zachránit si tak život. |
|
15. srpna 1944 uskutečnily americké jednotky invazi do francouzského Provensálska, aby tu podpořily a ochránily spojenecké vojáky, kteří se v Normandii vylodili 6. června téhož roku. Po nočním seskoku se musí tři parašutisté na zemi shledat se svými spolubojovníky ve vesnici Les Arcs. Tady pomáhají místnímu odbojovému hnutí osvobodit několik jeho členů a organizují přepadení německé obrněné jednotky. Bude prolita krev, některým zhasnou veškeré naděje, jiní naleznou lásku, ale každý z mužů se změní…navždy. |
|
Pravdivý příběh o americké jednotce “značkařů”, dobrovolných parašutistů, jejichž smrtelně nebezpečná mise znamenala přistání Spojenců v Normandii půl hodiny před samotnou invazí. Jejich úkolem bylo označovat cíle pro velké svazy bombardérů a přesné bombardování v nacisty okupované Evropě. Od doby svého založení vedli značkaři hlavní svazy bombardérů RAF. Noc za nocí tvořili při útocích na důležité cíle v Německu hrot letadlům Velitelství bombardovacího letectva. Nyní před nimi stojí nejzásadnější úkol jejich životů – lokalizovat a označit strategická místa dopadu a nastavit přísně tajné navigační zařízení, které bylo potřeba k navádění hlavního výsadkového útoku v Den D. |
|
V apríli roku 1945, kedy Rusi vpochodovali do zruinovaného mesta Berlin sa začína trýznenie civilného obyvateľstva. Masové znásilnenia žien rôznych vekových skupín sú na dennom poriadku. Tu sa začína dráma fotografky Anonymy (Nina Hoss), ktorá hľadá pomoc a lásku u jedného z ruských dôstojníkov (Evgeny Sidikhin). Znásilnenia nemeckých žien ruskými vojakmi boli do dneška tabu. Autor (Max Färberböck) vám prináša zdrvujúci pohľad do zákulisia týchto udalostí. |
|
Moderně natočené válečné drama vás vezme na strhující cestu do srdcí a myslí zapomenutých hrdinů 2. světové války, příslušníků speciálních bojové pluků, sestavených z amerických vojáků japonského původu. Osudy vojáků se začaly psát těsně po útoku na Pearl Harbor, kdy se rozhodli přidat k 100. pěchotnímu praporu. Jejich mise zahrnovala boje v severní Africe, Itálii a nakonec ve Francii, kde jejich cesta vyvrcholila sebevražedným úkolem. Měli se pokusit nalézt ztracený texaský batalion, který zmizel v horském pásu ve východní Francii. Tváří v tvář početné nacistické převaze nakonec prolomili německou linii, ale cena byla příliš vysoká. Jednotka sice zachránila 211 amerických vojáků, ale sama přišla téměř o čtyřnásobek svých statečných mužů. |
|
Stejně jako vietnamský konflikt v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, tak i současné působení amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu budí kontroverzní reakce. Filmová produkce hollywoodských studií a nezávislých tvůrců se ožehavé tematice začíná po počátečním váhání stále častěji a také výmluvněji věnovat, jak o tom např. svědčí nedávné oscarové vavříny pro drama z násilím sužovaného Bagdádu Smrt čeká všude (2008; režie Kathryn Bigelowová).
Snímek Zredigováno (2007) natočil známý americký režisér Brian De Palma podle skutečného incidentu, s jehož podrobnostmi se seznámil na internetu. Provedl nezbytné úpravy, aby se vyhnul možným právním důsledkům, a ve spolupráci s málo známými herci realizoval působivý příběh americké jednotky, v němž se prolíná několik zdrojů, tvořících dohromady jednolitý obraz násilí, plodícího další násilí. Jako v bludném kruhu sledujeme nesmyslnou smrt těhotné Iráčanky na kontrolním stanovišti, nevinné oběti nastražených bomb, znásilnění patnáctileté dívky a vyvraždění její rodiny, odvetný únos a popravu amerického vojáka. De Palma, proslulý svým okázalým režijním rukopisem, události neukazuje jako v konvenčním dramatu, ale skládá je dohromady z videodeníku jednoho z vojáků, reportážních záběrů místní televize, záznamů bezpečnostních kamer a dokonce z výseků fiktivního francouzského dokumentu. Film nenabízí žádná řešení, jen upozorňuje na to, co se tu děje. A není to nic veselého. Snímek, který upomíná na starší De Palmovo dílo Oběti války (1989), byl vyznamenán Cenou za režii na MFF v Benátkách. |
|
Válka spěje ke svému závěru a Hitlerovi vojáci se v Evropě zoufale snaží o zvrat průběhu bojů. Jejich protiofenzíva na západní frontě na přelomu let 1944 a 1945 vešla do dějin pod názvem Bitva v Ardenách. A právě na bojišti, uprostřed zasněžených hor, se uzavírají osudy amerického mladíka Dona Smithe. Do armády narukoval v roce 1942 a jeho cesta vedla z Oregonu až na pláže v Normandii při masivním vylodění Spojenců. Za sebou nechal domov, rodinu, naděje, sny a především svou milou. Právě její láska na dálku je tím jediným, co drží mladého vojáka nad vodou tváří v tvář všem válečným hrůzám. |
|
Jednou z největších událostí, která prošla vysíláním ruské televize v roce 2011, bylo uvedení osmidílného seriálu z doby Velké vlastenecké války. Hlavní roli zde nehrají pouze bombastické bojové scény, ale také strhující motiv lásky a věrnosti. V popředí příběhu stojí mladý letec Grivcov a radistka Káťa, které neúprosný běh války na dlouhá léta rozdělí. Oba působí na různých frontách, až je nakonec osud znovu svede dohromady. Společně mají vykonat smrtelně nebezpečnou misi v týlu nepřítele, jež bude nejen zkouškou odvahy, ale také testem jejich velké lásky a oddanosti jednoho k druhému. |
|
Film Brothers, podle příběhu dánského filmu Brødre z roku 2004, je bříběhem dvou bratrů. Jeden – americký voják (Tobey Maguire) zmizí kdesi v Afgánistánu a je považován za mrtvého. Jeho mladší bratr (Jake Gyllenhaal), který byl vždy brán za černou ovci rodiny se musí postarat o jeho ženu (Natalie Portman) a děti. Po čase k sobě najdou cestu a zamilují se do sebe. Zvrat nastává ve chvíli, kdy se je bratr nalezen živý a vrací se z Afgánistánu domů . Režisér Jim Sheridan se nám tímto remakem snaží přiblížit, jaký vliv může mít válka na lásku a na vztah mezi bratry. |
|
Píše se rok 1963 a do Vietnamského pekla přilétá zelenáč Taylor (Charlie Sheen). Už první pohled na vozík naloženými igelitovými pytli s mrtvolami mu napovídá jaký pobyt jej zde čeká. Když dorazí k četě ke které byl přidělen, velmi brzy zjišťuje, že četa nebojuje jen s příslušníky Vietcongu, ale boj zuří i uvnitř. Právě zde vidí názornou ukázku střetávání pomyslného “dobra se zlem”, které ztělesňují brutální a nekompromisní seržant Barnes (Tom Berenger) a na druhé straně člověk, který si v sobě snaží uchovat ještě trochu lidskosti seržant Elias (Willem Dafoe). Taylor brzy stojí před úkolem “vybrat si tu správnou stranu”. Po několika průzkumných pochodech se mu jako lepší jeví seržant Elias. Spory v četě postupně začínají nabírat na intenzitě a nevraživé pohledy a řeči se postupně začínají přesouvat ve fyzické souboje. Každému je jasné, že četě může velet pouze jeden z nich. Mezitím však muži musí držet pozornost před nepřítelem oficiálním, kterými jsou všudypřítomní příslušníci Vietcongu. |
|
Šestnáctiletá Hannah Sternová slaví s rodiči a tetou Evou židovské Velikonoce. Jako každý v jejím věku nemá ráda vzpomínání dospělých, zvlášť když se točí kolem holocaustu, kterým prošli její předkové. Letos má Hannah podle starého zvyku otevřít dveře proroku Eliášovi. Právě v tu chvíli se ale záhadně ocitá v Polsku roku 1941, kde poznává stejně starou sestřenici Rivkah. Spolu pak jsou pozvány na tradiční židovskou svatbu půvabné Leah se Samuelem. Uprostřed obřadu je ale slavnost přerušena nacisty a všichni jsou násilím odvlečeni do koncentračního tábora. V nelidských podmínkách se všudypřítomnou smrtí si Rivkah přeje jediné: přežít a jmenovat se Eva. To je moment, kdy Hannah dochází, že je spojením mezi minulostí a současností a že Rivkah je ve skutečnosti její milovaná teta... |
|
8. prosince 1941, den po Pearl Harboru, vyhlašují Spojené státy válku Japonsku. Elitní námořní jednotky byly aktivovány, aby vybojovaly bitvy v Pacifiku. Bitvy, ve kterých nezáleželo jenom na bojové strategii a kvalitě zbraní, ale také na chytrosti a připravenosti vojáků. V roce 1942 bylo do americké armády k námořnictvu naverbováno několik set Navajů. Ti byli prvotřídně vyškoleni ke kódování strategických zpráv ve svém jazyce a stali se tak tajnými zbraněmi proti nepříteli. Odvážného seržanta Joe Enderse (Nicolas Cage) potkáváme ve válečném lazaretu. Na Šalamounových ostrovech byl těžce zraněn a neslyší na jedno ucho. Scéna, při níž k zranění v guadalcanalském rákosí došlo, se mu stále jako film vrací zpět. Joe je rozhodnut se za každou cenu vrátit na bojiště, což se mu s pomocí zamilované sestřičky podaří. Je přidělen k mariňácké jednotce a společníkem na život a na smrt se mu stává Navajo Ben Yahzee (Adam Beach). A bojovým heslem je příkaz: Kód Navajo nesmí být za žádnou cenu prozrazen… |
|
Dějiny píší poslední dny 2. světové války a Rudá armáda postupuje neohroženě na Berlín. V centru válečného běsnění se ocitá také britský důstojník, který je k Sovětům přidělen coby pozorovatel. Na své osudové cestě potkává také německého vojáka, který sběhl od fašistů. Společně se stanou svědky popravy polské dočasné války, ke které dal příkaz samotný Stalin. Tato událost může zásadně ovlivnit již tak dosti křehké vztahy Spojenců a otřást tak samotným závěrem války. Předtím, než však oba hrdinové stačí informovat britské velení, ocitají se v ruském vězení, ze kterého, jak se zdá, už pro ně nebude úniku. |